Baikal MP 658K MP 658K, to je vyšší level

17. 3. 2021
Recenze a testy
7 min.

Vzduchová pistole Baikal MP 658K je maximálně věrná replika ostré předlohy. Bylo na ni použito cca 80 % dílů ostré zbraně. Tomu koresponduje i zacházení s ní, a to včetně rozborky a sborky. Více se dozvíte v recenzi.

MP 658K – maximálně věrná replika

Pistole používá cca 80 % dílů ostré zbraně. Tomu koresponduje i zacházení s ní, a to včetně rozborky a sborky. Jedinou nevýhodou originálu je, že závěr nemá blow back. Proto jsem byl překvapen, když se na stránkách Balistas.cz objevila pistole Baikal MP 658K s poznámkou, že je vybavena systémem blow back.

V moderněji designované kartonové krabičce, která již nemá na potisku fotografii zbraně, najdeme: návod, originální montážní klíč, náhradní střenkový šroub, sadu těsnění. A co je nejlepší – skutečného Makarova. Na první pohled ho nerozeznáte od MP 654K.

Až při podrobnějším zkoumání si všimneme drobných rozdílů. Tím prvním je absence přítlačného šroubu bombičky v patě zásobníku. Druhým pak šířka rukojeti ve spodní části.

Baikal MP 654K, gen. 1 – 4, vycházel z pistole PMM (Pistolet Makarova Modernizovanyj) s dvouřadovým zásobníkem. Předlohou k MP 658K je původní Makarov PM, nyní již Baikal MP 71, s jednořadovým zásobníkem a užší rukojetí.

Má také jinak tvarovanou přední část závěru. Zde bychom se ale dostali k diskuzi o jednotlivých dobových variantách původních předloh. Rozdíly uvidíte na fotografii.

Překvapení se dostavilo. Je to opravdu Makarov

Stejně jako většina ostatních dílů, je i tělo vyrobeno z oceli. V něm je uložen SA/DA spoušťový mechanizmus, téměř identický s MP 654K. V objímce usazená hlaveň s jemně naznačeným drážkováním ráže 4,5 mm navazuje na ventilový mechanizmus. Ten je pevně uložený na horní straně těla. Bombička se totiž nevkládá do zásobníku, ale po sejmutí střenek přímo do prostoru v rukojeti. V horní části tohoto prostoru najdeme těsněný napichovací trn.

Úzký plastový zásobník se zvýrazněnou botkou se zasouvá před bombičkový prostor. Pro snazší vedení ho usměrňuje kolík vedle utahovacího šroubu. Spoušťový jazýček zakrývá výklopný lučík, který umožňuje demontáž zbraně. Jde o lučík původně používaný u ostrých pistolí Makarov PMM a Baikal 654 první až čtvrté generace. Má odlišný přední úpon. V rámci unifikace se nejspíš tyto lučíky nyní používají na všechny nové Makarovy, ostré i neostré.

Mírných změn doznaly pružiny v týlu rukojeti. Oproti MP 654 jsou vedeny poněkud excentricky, bicí je navíc vzhledem k systému blow back ještě zeslabena. Funkce záchytu zásobníku jejich spodní částí zůstala zachována. Naopak odpružená páčka záchytu závěru navazující na torzo vyhazovače není funkční.

U Baikalu je vše, jak má být

Ocelový závěr vedou na těle drážky v zadní části a hlaveň s vratnou pružinou. Ta je sice ze slabšího drátu než u MP 654, ale zato je téměř dvakrát delší. Na levé straně závěru, za hmatníkovými drážkami, se nachází páčka pojistky. Pevné hledí a muška jsou na hřbetu závěru propojeny gilošovanou antireflexní lištou. V rámci co největší podoby se svým ostrým vzorem je u obou novějších modelů za oválným výhozním okénkem naznačen vytahovač nábojnic.

Černé plastové střenky s tradiční hvězdou a okem pro závěsnou šňůru jsou na MP 658K přichyceny také šroubem na jejich hřbetu. Nejde již ale o šroub s průměrem závitu 5 mm, ale pouze 3 mm. V rámci autentičnosti lze na různých portálech koupit i hnědé střenky pro MP 654K páté generace, které Makarovům sluší.

Povrchová úprava zbraně je velmi strohá, stejně jako popisky na ní. Tělo pistole má provedení v matné černi. Leštěný závěr je upravený černěním. Levá strana závěru i těla nese výrobní číslo. Na spodní straně závěru pod ústím hlavně se uvádí: typ, ráže, země původu a výrobce.

MANIPULACE SE ZBRANÍ

Byl jsem velmi zvědav na rozborku pistole. Probíhá ale naprosto stejně jako u ostré zbraně nebo u verze MP 654K. Doporučuji ji dělat bez přítomnosti bombičky v rukojeti. Předejdeme tím nepříjemným překvapením. Vytáhneme zásobník, sklopíme přední úpon lučíku dolů. Přitom stáhneme závěr vzad, pozvedneme ho za hmatníkové nahoru a pohybem vpřed sesuneme z hlavně. Toť vše. Můžeme povolit i šroub na hřbetě střenek a ty sejmout. Je to běžná operace, kterou musíme stejně provádět vždy při osazování nové bombičky.

Makarov mp replika — Závěr v zadní poloze. Střenky lze zaměnit za hnědé.

V originálu návodu najdete důležité upozornění. Pokud dojde ke zmáčknutí spouště a vypuštění kohoutu při sejmutém závěru, vypadne bicí pružina ze záběru. V tom případě musíte demontovat střenku, na pružinu zatlačit, zacvaknout ji zpět a natáhnout bicí kohout.

Montáž zbraně probíhá opačným způsobem. Jedinou záludnost, aspoň u testovaného kusu, jsem ale objevil. Při nasazování závěru zpět nešel sesunout ze zadní polohy dopředu. Zasekl se o zdrsněný palečník kohoutu, který bylo nutno potlačit šroubovákem ještě trochu dolů.

Celkově lze říct, že ze tří porovnávaných Makarovů mají MP 658K či MP 654K z roku 2019 o stupínek horší dílenské zpracování než starší exemplář MP 654K, model 2016. O roku výroby vypovídá první dvojčíslí výrobního čísla, další trojčíslí pak označuje model. Co se týká rozměrů, byly tyto zbraně identické – s výjimkou hmotností a daných rozdílů v konstrukci. A to se týká i srovnání s ostrým vzorem.

MP 658K se pyšní velmi reálným Blow Backem

Střelba z MP 658K se poněkud liší od modelu 654K bez blow backu. Nejprve při sejmutých střenkách vložíme do rukojeti zajištěné zbraně bombičku. Nasadíme střenky a tenký plastový zásobník naplníme kuličkami. Vejde se jich tam i víc než 18 kusů. Chce to ale cvik a trpělivost.

Pokud jste zvyklí u MP 654K používat plničku, zde ji nevyužijete. Pistoli odjistíme, natáhneme závěr vzad a vypustíme. Tím dojde k natažení bicího mechanizmu.

Také jde pouze kohout natáhnout palcem. Třetím způsobem je zmáčknutí spouště, ale to již jsme otočeni k terčům a kohout musí být na bezpečnostním ozubu. Pouze z této polohy funguje v DA režimu pro první výstřel. Je-li totiž kohout plně vypuštěn a leží na týlu ventilu, táhlo spouště je mimo záběr.

Při výstřelu překvapí právě blow back. Možná je to dáno ocelovým závěrem, ale ráz je podstatně výraznější než u „slitinových“ zbraní. Jeho zarachocení potěší ucho.

Závěr zajede vzad, natáhne opět bicí kohout a akci můžeme opakovat. Střelbu přerušíte zajištěním zbraně i při nataženém kohoutu. Pak jej vypustíme přes palec či zmáčknutím spouště, kdy dosedne na týl pojistky.

Při zajištěné zbrani je zablokován závěr. Se spouští i kohoutem jde tehdy manipulovat bez nebezpečí výstřelu.

Další ránu po odjištění zbraně opět vystřelíte protažením spouště, stažením závěru vzad či napnutím bicího kohoutu. Co se týká přesnosti – z volné ruky na 6 metrů lze kumulovat zásahy v terči do 5 cm kružnice. I když je třeba výrazně přenášet záměrný bod, jak je vidět na jednom z obrázků.

Plinking je s Baikalem pořádná zábava

Daleko větší zábavu poskytuje střelba na plinkingové cíle, kdy si střelec vychutná právě reálně pracující blow back. Tomu ale také odpovídá nižší počet ran na jednu bombičku. Kvůli těžšímu ocelovému závěru to činilo u této zbraně 45 výstřelů. Ale i pak lze střílet po natažení kohoutu palcem či závěrem.

Stále jde o CO2 pistoli na vysoké úrovni. Koncernu Kalashnikov, kam patří i společnost Baikal, rozhodně ostudu nedělá. Zajímavost na závěr – na stříbrném plátně se objevoval Makarov MP poměrně často. Šlo většinou o filmy sovětské či ruské provenience. Jednou z výjimek je bondovka Zlaté oko z roku 1995, kde byla tato pistole osobní zbraní generála Urumova.

Zajímavost na závěr – na stříbrném plátně se objevoval Makarov MP poměrně často. Šlo většinou o filmy sovětské či ruské provenience. Jednou z výjimek je bondovka Zlaté oko z roku 1995, kde byla tato pistole osobní zbraní generála Urumova.